TREK PŘES BÍLÉ KARPATY

Bílé Karpaty

Je neuvěřitelné, že se dá vymyslet výprava, kam se vypraví 10 bab. Ale jde to, je to zábavné a inspirující k dalším výpravám. Tuto jsem vymyslela já a netušila jaký bude zájem. Chtěly jsme zahájit sezónu lehkým trekem na lehko s batohem kolem 12 kg a tak jsme vyrazily 15. května do velmi malebné krajiny Bílých Karpat na třídenní přechod.

Nahupsaly jsme postupně na trase do mašinky, jelikož jsme z různých koutů republiky a vystoupily ve slovenské Drietomě. Odtud jsme vyrazily kolem 13h asi 15 km po červené přes Sokolí kameň, kam jsme měly nastoupat zhruba 400 výš.m asi za 2,5 hodiny dle rozcestníku.. No nevím, jestli jsme byly tak nadupané nebo šílené, ale vyběhly jsme tam pod jednou pěnou za 1,5h, což je úctyhodný výkon, nicméně také předzvěst třídenního drilu. Pokračovaly jsme přes Kykulu a Vyškovec, kde jsme se ubytovaly na horské chatě Valmont a místnímu správci vypily všechnu slivovici. No když nabízel? :-)

Ráno jsme vyrazily za lehkého deště na štreku něco přes 20 km přes dva nejvyšší vrcholy Bílých Karpat. Z Vyškovce po žluté na Mikulčin vrch, kde jsme změnily na zelenou a vydrápaly se přes Malý Lopeník na Velký 911 m.n.m, kde se nachází rozhledna. Nejen, že jsme se neměly nač rozhlížet, jelikož byla mlha jak mlíko, ale my jsme do té rozhledny prakticky narazily. Poté jsme seběhly do obce Květná 350 m.n.m, což se nám vůbec nelíbilo, protože jsme ztratily výšku a kde zůstávali chlapi viset na plotech, protože tolik ženskejch po kupě neviděli ani nepamatujou a potrénovaly jsme ještě jedním výšlapem na Velkou Javořinu 970 m.n.m. Po cestě jsme si udělaly ještě odbočku na Salačův pramen a na rozhlednu na Jelenci. Těsně pod vrcholem Velké Javořiny jsme se ubytovaly na Holubyho chatě, ale ještě jsme vyběhly na úplný vrchol o 500 m výš. Místní bytní neměli slivovici, zato nabízeli „tatranský čajíček“. Některé z nás by mohly vyprávět... :-)

Třetí a poslední den zdál se být nenáročný, avšak po prožitcích dnů minulých jsme se lehčí necítily. Měly jsme před sebou 15 km klesání po červené, pak po zelené přes Šibeniční a Kubíkův vrch do Filipovského údolí a na vlak do Javorníku. A ve 14h jsme frčeli domů, tak trochu ucupitané. Jak říká má kamarádka: Byla to taková milá procházka. A to byl teprve začátek sezóny...

S pozdravem Ještěrka Jitka

Strana: 1 2 další »