Kalym dost

Na Kalymnos a zase zpátky...

Řecko moje děcko :-)

Lautna: Čau né! Jak se máš?!

Kalymnos - rájský ostrov plný skal, pohody, bezva lidí, supr potápění, zóna zpomaleného plynutí času, vypráví mi před vánoci nadšeně spolubydlící. Když vytáhne průvodce, je mi po jeho zběžném prolistování hned jasné, že tam chci. Lety s Ryanair z Hahnu jsou navíc v současné době dotované a tudíž nacházím zpáteční letenku za 20€ a už není vůbec co řešit. Březen strávíme v lezeckém ráji! Šikovná Oli rozhazuje sítě a koncem února je jasné, že nás z Prahy pojede celkem osm kousků, jeden vypečenější než druhý :-). Náš tým má pravé inženýry věcí běžných, úderný lezecký hrot, šampiony v lití, kytarová esa i mladistvého delikventa.

Běhy

first foto: http://mower.coex.cz/kalymnos

A JDI... krásný text... Jirka Lautner

Krásně krásný fotky... Juráš Šefl, Václav Chalupníček a další

tak zase díky kluci, vážně díky...............

KALYMNOS- KALIMDOST

Stalo se to tenkrát v Crossu, když Tomajda oslavoval narození svého nového potomka. Jelikož mi na jeho zdraví, samozřejmě moc záleželo, nevynechal jsem s příchozími jediného panáka. A zrovna tou dobou brouzdá po netu Juráš a objeví letenky na Kalymnos za 30e. Ten kluk ví, kdy mi má zavolat... no jasně že jedu...jseš si jistej? Musí se to zaplatit hned, je to prý nějaká akce. Mám akce rád a v podnapilém stavu jsem byl pevný jako skála. Zhruba po týdnu, co mi to Juráš připomněl, jsem zjistil, že ta akce je dotace řecké vlády, společnosti Ryanair. Taková nenápadná fintička, jak dotáhnout do zadlužené ekonomiky nějaká éčka. A že jsme jich tam pár natlačili, ta letenka byla jediná levná věc na ostrově. Teda ještě ubytování bylo v pohodě, ale to jedině díky našim šikovným manažérům Frantovi Šiškovi a Jurášovi, jinak všichni ostatní lezci bydleli podstatně dráž.

Přístav v Pothii - příjezd na Kalymnos

No né, to je nádhera, to jsem teda nečekal. Teda čekal jsem samozřejmě, že tu budou dobré skály na lezení, ale tady je to samá skála a ani zdaleka tu nejsou vyčerpány všechny možnosti na parádní cesty. Termín, začátek března, jsme si vybrali samozřejmě záměrně, protože skály jsou tou dobou povětšinou proteklé a počasí je tak trochu na hovno. Ale zato nestojíte fronty na cesty a ten jediný bar, co má otevříno, vás příjme s otevřenou náručí a patří jenom vám. No prostě připadáte si jako kdybyste objevili Ameriku.

Jirka v cestě Daniboy 8a - sektor Spartakus

Spartakus

První den ve znamení rozlézání, mi naznačuje, že to tentokrát nebudu mít jednoduchý! 7áčka jsem ještě nezapomněl, ale horší je to o číslo výš, na který jsem zvyklý už nějaký ten pátek. A co se týče 7 céček, tak ty jsem radši přeskočil. Juráš se rozhodl, že mi to oplatí za minulý rok v Turecku, kdy jsem byl ještě o fous lídrem naší dvojky, a aby to neponechal náhodě, vleze hned první den do Daniboye (8a). Tak OS nebo smrt, říkám. Jak jinak odvětí. No dělal jsem si samozřejmě srandu, ale Juráš to vzal vážně a naštěstí to vylezl. Mně nic neuteče, klidně tu ty presky můžou chvíli viset.....máme jich dost.

Momo v cestě Magnetus 7c - sektor Spatakus

Odysey

Po restday vyrážíme do sektoru Odysea. Třetí lezecký den, to už se musí nějak projevit, navíc Vojta bombí, Monča bombí, o Jurášovi ani nemluvím a junior má naštěstí blok v hlavě a padá, aniž by měl problémy s kroky, nebo by mu nateklo.

Restday u bazénu v "paláci" u Panormitise.

Projevilo se to, jen co je pravda. Ten den by se dal nazvat padám v posledním kroku, jsem nýmand a proč vlastně ještě lezu, když sex, drogy a rock&roll, mě baví mnohem víc. Snažím se zachovat klid, vypadat vyrovnaně a hlavně dělat, že mi to je úplně jedno. Navíc můj spolulezec si imrvére na nic nestěžuje, takže se nemůžete ani pohádat.....

Spartanwall

Heslo zní a někdy kupodivu i funguje, když ti nejde 8a, tak zkus 8b, navíc nevím proč já pískař se snažím pořád lézt stropovitý převisy. Asi proto, abych se to naučil. S heslem věčně mlád jdu na své hřiště prubnout vyhlášenou místní kolmárnu Spartan wall.(8b). Juráš už v tom byl před restem, takže program byl narýsovaný a motivace veliká. Nutno přiznat že v AFu mi to přišlo docela lehký a viděl jsem se, jak to sfouknu z druhý bomby, ale opak byl pravdou. Zahrál jsem si oblíbenou hru, tady jsem ještě nespadnul. Sázím pokus za pokusem, s každým jsem víc a víc nervozní. Juráš už neví, jak by mě povzbuzoval. Je večer slunce zapadá jsem unavený, prsty naruby, ale dám ještě jeden pokus. Jurda už jen medituje a já v tom božském klidu s vypětím všech sil a s trochou štěstí cestu přelezu. Řvát nebudu, nechci rušit klidný večír, tak jen takové indianské uaaaaaa.

Vojta v cestě Spartan wall 8b na Spartan wall.

Ten večír bylo co oslavovat, Juráš jako správný lídr to dal na 3. pokus, já na šestý. Navíc Mona se vrátila se 7c plus a Vašek s prvním 7a v životě. Větší důvod k fiestě tu ještě nebyl. Kupodivu nejvíc slavil junior, asi potřeboval vymýt mozek, aby odstranil blok z hlavy. Je to kluk ctižádostivá. Původně jsem myslel, že ví co dělá, když pil ruma 1 ku 1 s kolou, jako limonádu, poté kopnul půllitr vina na ex. Dejte mu napít, chudák má asi žízeň. Doufám že nám nepoblije postel, prohlásí Vašek. Kdepak, nahodil to kde se dalo včetně mojí postele a noční deport do obýváku byl pro nás nutností, jestli jsme se chtěli aspoň trochu vyspat. Trochu jsem se bál jestli to přežije, ale druhý den jen prohlásil „asi jsem jěště nachcanej". A od tý doby už se alkoholu ani nedotknul, snad jen lezečkou.

Jurasic park

Těžko říct, který ze sektorů je nejlepší, ale Jurasic park je můj horký favorit. Musí se tam sice chvíli šlapat, ale o to víc tam oceníte tu krásu přírody. Bohužel se nám zrovna zhoršilo počasí a tak jsme tam dva dny po sobě vyšli, dali si jednu cestu a šli zase domů dívat se na Kmotra, protože v takovém vichru se prostě nedalo. Ale jak se říká do třetice všeho dobrého a zlého, tak to na potřetí vyšlo a parádně jsme si tam zalezli. Jurda s Vojtou zbombili Randevouz with Plathon 8a+/b a já si udělal radost 7c na flash.

Ostrov Telendos - pohled od Panormitise.

Arhi

Je třeba trochu prozkoumat ten krásný ostrov, nejlepší varianta je půjčit si skůtříka za 10e na den a vyrazit do okolních oblastí. Sektor Arhi je parádní, jak jinak než převislá stěna se spoustou krásných cest. Cítím, že jsem prolomil svou nemohoucnost, ale to jsem si jen myslel. Ten den jsme vyzvali na souboj Angeliku 8a. Už podle názvu jsme to museli prubnout. No nevěřil jsem sám sobě, když jsem ve flashi dolezl pod řetěz a stačilo cvaknout..... raději jsem se toho leknul a spadnul. A abych se nenudil, tak na podruhé znova. No nic tak to nacvičím. Do třetice všeho dobrého....bylo dobře. Ostatní z týmu samozřejmě nezůstali pozadu. Dokonce Vašík se rozhodl, že příští rok bude lídrem on a podle vzoru Adama Ondry dává sedmý pokus v 7a s čelovkou. No byla to sranda, ten den jsme si opravdu užili. Poprvé jsme lezli bez trička a připadali si jako na opravdové dovolené.

Momo v cestě Angelika 8a v Arhi.

Sikati Cave

Nevím, co jsme zrovna ten večír slavili, asi že nám do kebabu nedali hranolky, ale ten den jsem měl takovou tu poctivou kocovinu. Jelikož skůtříky jsme si půjčili na dva dny, vyrazili jsme do Sikati cave. No nevím, jestli to bylo tou kocovinou nebo ne, ale tady bych teda spát rozhodně nechtěl. Víc psychadelické místo jsem dlouho neviděl. Jako z pohádky u sedmihlavého draka. Pouze z povinnosti jsem si tu vylezl jedno 7a a šel meditovat na pláž. Není nad to mít chvilku pro sebe. Kluci toho museli samozřejmě urvat co nejvíc, takže jsem se vydal nazpátek pěškostopem. Není nad to si pokecat s domorodcem. Bylo to i zároveň krásné rozloučení s ostrovem plným skal. Druhý den ráno musím na trajekt a dom. Vyprat si ponožky a trenky, protože lezec fanatik, nemá nikdy dost a čím déle leze, tím víc chápe, že čas kvapí a není na co čekat! Za pár let z nás budou dementi a to už si toho moc nevylezem. Takže jak říkal Filek. A jdi.....

Koupačka pod sektorem Arhi je mocná.

Výjezd do Španělska bude stát jistě za to a práce? Ta neuteče!

Jirka Lautner

Autor: Běhy Vydáno: 19.3.2011 23:02 Přečteno: 522256x

Formát pro tisk