Balvany na Páše
Nestabilní balvany při patě skály U Kohoutova mlýna tzv. Pašince na Kolínsku aneb Skála u Kohoutova mlýna pohledem inženýrského geologa.
Co se vlastně děje se Skálou U Kohoutova mlýna - Pašinkou?
Celé údolí Polepky je nutno nahlížet jako celek. Během terciéru a kvartéru prošel postupně se zahlubující potok Polepka nejprve méně odolnými vrstvami cenomanských vápnitých pískovců a biodetritických vápenců perucko - korycanského souvrství (tvoří vrchní pozvolnější svahy údolí), posléze mimořádně odolnými paleozoickými místy mylonitizovanými muskovit - biotitickými migmatity a plástevnatými biotitckými až dvojslídnými ortorulami kutnohorského krystalinika (tvoří strmé svahy a skalní stěny spodních dvou třetin údolního svahu). Horniny paleozoika jsou zde postiženy minimálně třemi systémy puklin a foliací. Dle těchto predisponovaných ploch nespojitosti dochází k jejich rozpadu na skalní bloky a balvany. Ty se postupně vlivem exogenních činitelů v čase uvolňovaly, řítily, kutálely a sunuly hlouběji do údolí, kde se staly součástí sutí a byly postupně částečně rozmělněny a odneseny potokem. Zvláště výrazně ke značným posunům velkých skalních bloků přispělo typické proměnlivé klima (glaciály a interglaciály) kvartéru. V období glaciálů docházelo k silné erozi typické pro periglaciální oblast. Došlo k otevření některých puklin oddělujících okrajové skalní bloky až na první desítky centimetrů. Některé pukliny byly přitom vyplněny spadaným horninovým materiálem a rozplavovanými sprašemi z blízkého okolí. Situace je samozřejmě ještě mnohem složitější, než jsem zde nastínil. Tyto procesy pokračují samozřejmě "hlemýždí" rychlostí dodnes. Nejde tedy o nic zvlášního. Tyto skalní bloky a balvany se jen vlivem přirozených exogenních činitelů dostávají v čase do nejstabilnější polohy. Je tedy přirozené, že se některé skalní bloky a balvany nachází v současné době v poloze blízké hranici stability a prodělávají nějaký proces, pohyb směrem k opětovné stabilitě. Dříve či později je čeká pád do údolí, dlouhé putování sutí k potoku a konečně jejich sice velmi zdlouhavá, ale naprostá destrukce transportem v korytě potoka a dalšími toky. Do těchto přirozených procesů však na celé planetě posledních několik tisíc let výrazně zasahuje jako významný "exogenní činitel" i člověk. Nejinak je tomu v posledních několika stoletích i v údolí Polepky a na Skále u Kohoutova mlýna. Kdysi se zde někdo rozhodl postavit mlýn a k tomu potřeboval rozličný materiál. Budoval také samozřejmě náhon, aby měl vodu na lopatky. Stálost přísunu vody zde byla ještě pojištěna vybudováním vodní nádrže. Samozřejmě ještě nezbytnou příjezdovou cestu z obou stran. Přirozeným zdrojem materiálu na rozsáhlou stavbu bylo blízké okolí - svahy údolí Polepky poskytovaly vše potřebné - kvalitní kámen (rulu, migmatit i vápenec), sutě, štěrk, písek, minerální těsnění (spraše) a dřevo. Při těžbě a výstavbě došlo k rozsáhlým změnám s jejichž následky se svahy údolí nevyrovnaly dodnes a nevyrovnají se ještě hodně dlouho.
Co se změnilo rozhodnutím nového Kolínského oddílu HOPSUK o zvelebení skály pro horolezeckou činnost v roce 2000?
Vize byla jasná: Osadit jištění adekvátní současným trendům. Očistit skálu a odstranit vegetaci, čímž se přispělo ke zpomalení eroze kořeny a usnadnil přístup ke stěnám a samotný průstup stěnami. Odstranění napadaného materiálu (sutě, balvany, kameny) pod skalou a tím zajištění kulturního pohodlného, kolmého a hlavně bezpečného nástupu. Zbudování informační vývěsky a pohodové lavičky. Vybudování pohodlné přístupové cesty k pravým plotnám.
Potřeba dalšího zvelebování dala vzniknout vyvýšenému náspu se stylovou opěrnou zdí určenou pro další posezení dokonce se střechou a krbem. Něco z toho se stihlo do současnosti (7/2006) udělat a něco ještě stále čeká na pracovité ruce dobrovolníků. Některé činnosti je třeba provádět periodicky (odstraňování vegetace), což vyžaduje pravidelné brigády. Skála a její blízké okolí je tedy v současné době opravdu o mnoho přívětivější k lezcům, jejich aktivitám a potřebám, i když HOPSUK je v poslední době spíše dost líný sejít se k nějaké brigádě, nemluvě o ostatních blízkých oddílech, považujících tuto skálu za domovskou. Samozřejmě jsou na Kolínsku a Kutnohorsku i světlé výjimky, jejichž osob je třeba si opravdu vážit. Tito lidé neváhají obětovat své prostředky, osobní volno a doslova zde ze sebe sedřít kůži. To je obdivuhodné a moc všechny takové chválím a děkuji jim za všechny ostatní, co plody jejich práce s nadšením užívají. Někteří obětují opravdu mnoho a jsou schopni skutečně velkých činů a nezaleknou se ani velmi náročných úkolů. Mezi takové patřím samozřejmě i já.
Když jsem byl v roce 2001 přijat do HOPSUKu, jezdil jsem na Pašinku lízt už skoro rok. Tehdy jsem se rychle začal na pracích na skále podílet a vzal jsem si do hlavy i dokonalý kolmý nástup s wimbledonským trávníkem :-). Začínali jsme tehdy s Bobrem, Střihounem a Pulcem od začátku - tedy zprava. Během roku byla pravá část hotová i s malou opěrnou zdí a plážovým pískem pod nástupem do bouldr převisů, což se mimochodem neukázalo jako šťastné řešení. V průběhu dalších let jsem pokračoval nyní už spíše sám nebo s mladšími pomocníky a nahodilými kolemlezoucími a jinými nadšenci, které jsem nějakým způsobem přesvědčil. Šlo o střední část nástupu do údolní stěny a vede se to dobře. Bylo třeba udělat opravdu mnoho práce a nebylo to zadarmo. Představoval jsem si komplexní řešení celé této části skály s odstraněním všech balvanů na hranici stability a jiných nepříjemností. Nástup se podařilo prohloubit o dobré dva metry a nyní je skutečně kolmý. Bohužel si někteří lidé včas neuvědomili k jak rozsáhlé akci se schyluje a s postupem prací je velikost mé vize poněkud zaskočila, když mělo dojít k odstranění posledních bloků na hranici stability - tvořících současně už nástup do nejlehčích cest v této části skály, začali najednou vykřikovat ostrá slova proti. O současné situaci rozhodl v poslední chvíli majitel vedlejších pozemků přezdívaný Mlynář. Rozhodl, že nechce aby se poslední skalní bloky (o společné hmotnosti cca 15 - 20 tun) odstranily a ponechal je svému osudu se slovy: "Když spadnou tak spadnou a já nevěřím, že se toho dožiji." Věc byla tedy daná a dle toho jsem se také zachoval. Nyní se už jen snažím přesvědčit Mlynáře o tom, že se bloky opravdu hýbou a že se jejich pádu velice pravděpodobně dožijeme. Teď jde jen o to přes co a koho se při pádu převalí :-). Tomu se asi moc smát nedá, jelikož každý, kdo skálu navštíví nebo jede do mlýna, pod těmito skalními bloky nevědomky prochází, sedí, leze přes ně apod. Nyní jsou pukliny mezi bloky osazeny primitivními měřidly pohybu v podobě sádrových proužků, které při určitém větším pohybu prasknou a smysl praskliny napoví o co jde. V době pouhý jeden měsíc od osazení proužků máme první prasklý. V levé horní části se opravdu rychle naklání do údolí blok o váze okolo 350 kg. Přes tento blok se přímo proleze a okolo něj se projde minimálně 1000 krát za jediný měsíc. Může se jednat i o 100 různých lidí. Ptám se: na co ještě čekáme? napsal Běhy 20.7.2006
Citace a použití fotek jen po konzultaci s autorem. Citace prosím takto: Běhal, O. (2006): Nestabilní balvany při patě skály U Kohoutova mlýna tzv. Pašince na Kolínsku, hopsuk.cz, Kolín.
nebo takto: Běhal, O. (2006). Unstable rock boulders at the base of the Rock by the Kohoutův mlýn so called Pašinka in Kolín region (in Czech), hopsuk.cz, Kolín, CZ.
NOVÉ - Vývoj situace v čase:
20.9.2006 - V současné době se již praskliny na sádrových proužcích ovšem nijak neotevírají a pohyb spíše stagnuje z toho usuzuji, že situace se na čas ustálila a žádné akutní nebezpečí nehrozí. Uvidíme, jaká bude zima a co s bloky udělá. Hlavně se tedy bojím o onen 350 kg v levé horní části (na fotce označen růžovou elipsou). Hlavním překvapením, které poněkud mění situaci, je skutečný průběh smykové plochy pod spodním balvanem "klínem", který celou soustavu bloků podpírá. Smyková plocha byla odhalena až na samý konec prací, jelikož je až naspod všeho. Její průběh vysvětluje, proč soustava ještě v současnosti stojí. Postavení balvanů je zde krásně patrné a dokresluje celou situaci. Fotodokumentace spodní puklivy (hrany smykové plochy) pod nejspodnějším balvanem stále bohužel chybí. Snad již brzy - ten člověk se nevyskytuje často na Kolínsku a nijak nevládne počítačem, natož internetem, bohužel. napsal Běhy
6.12.2006 - V současné době máme praskliny od vlasových do max. 1.5 mm takřka na všech sádrových proužcích. Proužky tedy jasně podpořili mé předpoklady o velmi pomalém pohybu, kterému podléhá takřka vše na zemi. Po zimě budou asi některé proužky znehodnoceny mrazem a jejich vypovídací hodnota se sníží, pravděpodobně však bude stále možné rozpoznat případné větší pohyby bloků. Je však třeba rozpoznat působení mrazu na sádru samotnou a jeho působení na balvan (jehož pohyb pak poznáme na sádře). Může se jednat i o kombinaci obojího. Sádrové proužky monitorující spodní balvan "klín" vykazují pohyby neměřitelné touto metodou či jen velmi malé (vlasové praskliny). Což určitým složitým způsobem vypovídá o stavu sytému balvanů. Neříká však jasně, co se bude dále dít. Tím chci říct, že se na tento balvan zcela jistě přenáší napětí od ostatních a dochází k jeho kumulaci. Balvan evidentně zatím napětí přenáší a netvrdím, že dovedu predikovat jeho další chování. napsal Běhy
8/2008 - POZOR - BALVAN SE ZŘEJMĚ OPĚT HÝBE! Balvany v nástupu Údolní a Jarní cesty na Skále u Kohoutova mlýna - Pašince se prokazatelně hýbou (praskla většina sádrových proužků). V levé horní části soustavy balvanů (cesty Jarní, Diretisima, Cesta plná pavučin) byl 8/2008 zpozorován pravděpodobně nárůst rychlosti pohybu - onen 350 kg blok se asi vydal na další cestu směrem dolů (posun až cca 3 mm za cca 0,5 roku) a je stále považován za nejnebezpečnější! Pozorování však není podloženo žádným měřením, sádrové proužky zde vzaly za své již dávno, pokusím se co nejdříve instalovat nové, pro indikaci případných dalších pohybů. V současné době již široce rozevřené horizontální pukliny, které ho shora ohraničují, poskytují velmi dobré chyty v nejlehčích cestách na skále! Na nástěnce je na fotu označen růžovou elipsou. Dávejte opravdu pozor a raději se mu vyhněte! Zvláště po zimě se mohou některé balvany opět pěkně pohnout. Dbejte proto zvýšené opatrnosti. pozoroval a napsal Běhy
1/2009 - stav soustavy balvanů zdá se být nadále ustálený, žádné zásadní nárůsty rychlosti sesouvání nebyly po nasádrování nových sádrových proužků pozorovány, i když na většině se objevili vlasové trhliny
12/2011 - stav soustavy balvanů se nadále jeví jako ustálený, žádné zásadní nárůsty rychlosti sesouvání nebyly za uplynulé období pozorovány, i když většina sádrových proužků již vzala za své. Na sklonku zimy budou osazeny nové plus měřič posunů na vybranou puklinu, pro ověření předpokladu ustalování pohybů.
1.4.2012 - dnes bylo na jednu z nejpodezřelejších rozevírajících se puklin v soustavě skalních bloků osazeno měřidlo posunů (plastový dilatoměr). Měří posun s přesností na desetinu mm. Příležitostně na něm budou prováděny odečty posunu pro objektivní zjištění rychlosti a velikosti rozevírání pukliny. Sádrové proužky jsou ve většině případů zničené a vydrolené. Ty zbylé jsou silně popraskané. Subjektivně mi přišla puklina nad horním levým 350 kg blokem opět více rozevřená, možná až o 5 mm? Zima s blokem zřejmě opět slušně pohla. Dávejme si na něj nadále pozor! Dilatoměr je osazen na puklině nad tímto blokem, vydrží li na místě bez poruch budeme mít za pár měsíců o pohybu bloku konečně nějaká relevantní data.
0. čtení: 0,5 mm (01.04.2012) Přírůstek: 0,0 mm Celkový posun od počátku měření: 0,0 mm
1. čtení: 1,2 mm (01.06.2012) Přírůstek: 0,7 mm Celkový posun od počátku měření: 0,7 mm
2. čtení: 1,5 mm (21.07.2012) Přírůstek: 0,3 mm Celkový posun od počátku měření: 1,0 mm
3. čtení: 2,1 mm (01.12.2012) Přírůstek: 0,6 mm Celkový posun od počátku měření: 1,6 mm
4. čtení: 2,1 mm (24.12.2012) Přírůstek: 0,0 mm Celkový posun od počátku měření: 1,6 mm
5. čtení: 2,2 mm (01.02.2013) Přírůstek: 0,1 mm Celkový posun od počátku měření: 1,7 mm
6. čtení: 2,3 mm (24.03.2013) Přírůstek: 0,1 mm Celkový posun od počátku měření: 1,8 mm
7. čtení: 2,4 mm (08.06.2013) Přírůstek: 0,1 mm Celkový posun od počátku měření: 1,9 mm
8. čtení: 2,5 mm (20.08.2013) Přírůstek: 0,1 mm Celkový posun od počátku měření: 2,0 mm
9. čtení: 2,8 mm (10.09.2013) Přírůstek: 0,3 mm Celkový posun od počátku měření: 2,3 mm (Steebe)
10. čtení: 2,8 mm (02.02.2014) Přírůstek: 0,0 mm Celkový posun od počátku měření: 2,3 mm
11. čtení: 3,2 mm (01.01.2015) Přírůstek: 0,4 mm Celkový posun od počátku měření: 2,7 mm
12. čtení: 4,0 mm (10.10.2015) Přírůstek: 0,8 mm Celkový posun od počátku měření: 3,5 mm (Steebe)
13. čtení: 4,1 mm (03.03.2016) Přírůstek: 0,1 mm Celkový posun od počátku měření: 3,6 mm (Steebe)
14. čtení: 4,4 mm (10.08.2016) Přírůstek: 0,3 mm Celkový posun od počátku měření: 3,9 mm (Steebe)
15. čtení: 4,4 mm (01.11.2016) Přírůstek: 0,0 mm Celkový posun od počátku měření: 3,9 mm (Steebe)
16. čtení: 5,4 mm (20.03.2017) Přírůstek: 1,0 mm Celkový posun od počátku měření: 4,9 mm (Steebe) !!!
- čtení #16, přes zimu 2016/17 byl zaznamenán rekordní nárůst posunu, navrhuji merit casteji, opatrnost
17. čtení: 5,3 mm (14.04.2017) Přírůstek: - 0,1 mm Celkový posun od počátku měření: 4,8 mm (Steebe)
18. čtení: 5,4 mm (01.05.2017) Přírůstek: 0,1 mm Celkový posun od počátku měření: 4,9 mm (Steebe) 15°C
19. čtení: 5,4 mm (10.04.2018) Přírůstek: 0,0 mm Celkový posun od počátku měření: 4,9 mm (Steebe) 19°C
20. čtení: 5,5 mm (20.12.2019) Přírůstek: 0,1 mm Celkový posun od počátku měření: 5,0 mm (Behy) 5°C
21. čtení: 5,7 mm (11.03.2020) Přírůstek: 0,2 mm Celkový posun od počátku měření: 5,2 mm (Behy) 14°C
22. čtení: mm () Přírůstek: mm Celkový posun od počátku měření: mm (Steebe) °C
Fotodokumentace:
Přikládám fotodokumentaci části skály se skalními bloky na hranici stability pořízenou v letech 2004 a 2006
- na snímcích jsou zachyceny některé významné pukliny, práce na průzkumu výplně puklin a sádrování sledovacích proužků.
Další fotky hlavně ze spodní části - zachycují průběh a stav pukliny pod nejspodnějším blokem "klínem", který vše z části podpírá, mám konečně po letech od 1/2009 k dispozici a dodávám je dolů. Fotodokumentace je kompletní (3/2012).
Citace a použití fotek je možné jen po konzultaci s autorem. Vyhrazuji si vždy nárok na korekturu textu v němž bude citace tohoto článku použita. Citace prosím takto: Běhal, O. (2006): Nestabilní balvany při patě skály U Kohoutova mlýna tzv. Pašince na Kolínsku, hopsuk.cz, Kolín.
nebo takto: Běhal, O. (2006). Unstable rock boulders at the base of the Rock by the Kohoutův mlýn so called Pašinka in Kolín region (in Czech), hopsuk.cz, Kolín, CZ.
Autor: Běhy Vydáno: 20.7.2006 16:22 Přečteno: 63516x |