Vyrazily jsme do Javorníků

Jak to tak po jaru bývá, člověk dostává neodolatelnou chuť vypadnout někam do přírody, mimo dosah civilizace a nejlépe někam na vršky. Tak i naše sedmičlenná skupinka vyrazila 14.5. 2010 na jarní rozehřívací výpravu do Javorníků. Tedy – chtěly jsme ukrojit kousek z Javorníků a ještě si odskočit na Slovensko do Bílých Karpat, které nám tolik učarovaly loni. Předpověď nebyla příliš příznivá, ale jak jsme usoudily – není to o počasí, ale o partě lidí, která chce být spolu. Sobotní štreka mile překvapila, počasí vydrželo, jen terén byl dost kluzký a promáčený, nicméně slovenské Vršatce se nám zamlouvaly. Níže mapa naší trasy.



Druhý den už nám počasí tolik nepřálo, vlastně teprve teď jsme měly vyrazit směr Javorníky. Sotva jsme vyrazily, začalo pršet, cesta neutíkala tak jak bychom potřebovaly, byly jsme v blátivém terénu pomalejší a hrozilo, že nestihneme v časovém limitu dosáhnout cíle. Cestou jsme posvačily ještě v ten den dokončovaném objektu na Mikolínově vrchu, kde k nám byli majitelé velmi vstřícní, a přestože otevírali až další den, uvařili nám tolik vítaný čaj. Když jsme konečně stanuly na Makytě a měly kopírovat státní hranici po hřebínku až na Kohútku, nejen, že nás tlačil čas a zřejmě by to bylo na krev, ale počasí se natolik zhoršilo, že kvůli větru, pouhých 4°C a mlhu, přes kterou se nekonaly ani žádné výhledy, jsme se rozhodly sestoupit směrem na Uherskou a na vlak do Huslenek. Takže o Javorníky, by se dalo říct, jsme opravdu jen zakoply a proto se tam budeme muset vrátit. Sedíce ve vlaku jsme si všimly, že je na polích a silnicích všude dost vody a trochu nás to překvapilo. Doma jsme se pak dozvěděly, že jsme chytly poslední spoj, protože po nás potopa a to doslova. Severní Moravu spláchly deště. To jsme měly ale víc štěstí než rozumu :-).



Přikládám pár foteček pro ilustraci.

Ještěrka Jitka

Autor: Ještěrka.Jitka Vydáno: 10.11.2010 21:25 Přečteno: 473165x Hodnocení: 2 (hodnoceno 6x)

Vaše hodnocení: 1 2 3 4 5

Formát pro tisk